Školou jsme zůstali stále

Jak učíme a se učíme online nejen hudbě na ZUŠ Hulín? Vše se dá zvládnout, nechybí-li sounáležitost, chuť a podpora zdaleka nejen ta technická...

Školou za každé situace

Celé jaro nás zahlcovaly informace o hrozbách virové nákazy, až z nich šla nejednomu hlava kolem. Někdy se zdálo, že nejlepší obranou proti neviditelnému nepříteli je odpojení se od sdělovacích prostředků a dát tak hlavě odpočinout od nejrůznějších černých scénářů. Přestože mimořádný stav zasáhl každého z nás a život v něm nebyl zrovna nejveselejší, při ohlédnutí zpět do jarních měsíců možná zjistíte, že i složité a neveselé období může mít své pozitivní stránky.

V úterý 10. března mohli žáci naposledy navštívit standardní výuku tak, jak ji vždy znali. Následující den došlo k uzavření škol a všichni jsme se najednou ocitli v neznámé situaci, se kterou se bylo potřeba nějakým způsobem vyrovnat. Naše škola se k situaci postavila čelem velmi brzy a po jednom až dvou týdnech určitého tápání v nejistotě, v němž nikdo vlastně nevěděl, jak dlouho budou školy zavřené, nabídla svým žákům výuku on-line. Za učitele mohu říci, že ačkoliv s daným způsobem výuky nikdo z nás neměl zkušenosti a někteří měli z nových postupů stojících na moderních technologiích dokonce strach, nakonec se všichni bez rozdílu věku a vzdělání do vyučování na dálku pustili. Velkou roli v brzkém přechodu celého učitelského sboru k on-line výuce měla paní ředitelka Poláková, která nás přímo vybízela, ať se s rodiči žáků co nejrychleji spojíme a danou možnost jim nabídneme. A nutno říci, že naprostá většina rodičů naši nabídku dříve či později využila, takže na konci března měl již každý učitel svůj pravidelný on-line rozvrh, podle kterého učil. Škola navíc učitelům poskytla nové tablety, původně zakoupené pro žáky hudební nauky, které se oproti mobilním telefonům ukázaly díky větším displejům pro výuku on-line jako mnohem vhodnější. Během pár týdnů se tak spousta učitelů zlepšila v používání informačních technologií a všichni se seznámili s novými možnostmi distanční výuky.

Výuka on-line ukázala i další pozitiva. Učitelé měli díky ní často možnost "vstoupit" do prostředí, v němž žáci běžně cvičí, tedy do jejich domovů. Často se tím odhalily např. nevhodné podmínky pro výuku, jako byly například rozladěné nástroje, chybějící stojánky na noty, nevhodné židle k sezení, rušivé okolní zvuky apod. Rodiče byli také častěji přítomni výuce a přímo tak viděli, co se na hodině probírá, což v mnoha případech vedlo i k efektivnější přípravě na další hodinu. Nechyběly ani humorné momenty při pokusech domácích mazlíčků zapojit se do vyučování.

Až potud by se mohlo zdát, že on-line výuka je vlastně lepší té klasické prezenční. Avšak právě výuka hudby rychle odhalila limity současných moderních komunikačních technologií. Ani seberychlejší připojení k internetu nedovolovalo, aby mohli učitel a žák hrát společně, aby bylo možné např. ťukáním korigovat rytmus atd. Vždy docházelo při přenosu videa k malému zpoždění, které znemožňovalo přesnou časovou synchronizaci. Taková on-line zkouška orchestru tak prozatím zůstává čistou utopií. Dalším problémem byla kvalita přenášeného zvuku obecně. Nastavení v různých komunikačních aplikacích je uděláno tak, aby vyhovovalo mluvenému slovu, nikoliv však hudbě. Dozvuk je proto kvůli tzv. hrozbám zpětných vazeb ořezáván na necelou vteřinu, což ve výsledku vede k tomu, že např. vyučující žesťů spíše jen odhadují, zda žák hraje legato či nikoliv, klavíristé musí rezignovat na vysvětlování používání pedálů a o kvalitě tónu se nemohl bavit naprosto nikdo. Pakliže se chtěl vyučující vyjádřit k tónové kvalitě a hudebním výrazu, musel si nechat poslat nahrávku, kterou si žák doma pořídil. Velkým negativem byla též absence jakýchkoliv veřejných vystoupení, jež za normálních okolností žáky motivují k lepším výsledkům a pomáhají jim v boji s trémou.

Závěr je tedy zřejmý. On-line výuka hudby ještě nějaký čas tu prezenční nenahradí a popravdě řečeno, snad ji nenahradí nikdy, neboť společně strávené hodiny mají i jiný, řekněme sociální rozměr, než jen prosté předání znalostí, jak ovládnout hudební nástroj, popřípadě tužku nebo řeč. V každém případě uvítáme, pokud nám nové technologie dovolí klasickou výuku obohatit, popřípadě krátkodobě nahradit.

Na úplný závěr lze říci, že i přes značné omezení provozu způsobené virem COVID-19 vyšla naše škola z této zkoušky posilněná a obohacená o nové zkušenosti a poznání. Zůstali jsme školou, i když k nám žádní žáci nechodili. Na druhou stranu však doufejme, že podobné zatěžkávací zkoušky nás v dohledné době nečekají. Vždyť život bez živé hudby a setkávání se těch, kdo ji mají rádi, by nebyl vůbec veselý.                                                                 

                                                                                                 Za ZUŠ Hulín DJ